Černá Hora - info o Černé Hoře

Republika Černá hora je stát v západní části Balkánského poloostrova na jihovýchodě Evropy. Nalézá se u pobřeží Jaderského moře. Její rozloha činí 13 812 km², je to tedy velmi malý stát. Černá hora hraničí s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Albánií a Kosovem. Od Itálie ji dělí 200 km jihozápadně přes Jaderské moře. Administrativně se člení na 21 opštin. Hlavním městem je Podgorica. Úředním jazykem je černohorština a srbština. Německou marku zde nahradilo euro a to i přesto, že Černá hora není členem Evropské unie. Zavedli jej jako několik dalších států jednostranně bez dohody s Evropskou unií. Patří k jedněm z nejmladších států světa. Černá hora totiž vznikla 1. června 2006 po odtržení od Srbska. Srbsko tím přišlo o pobřeží Jaderského moře.

Černá hora je velmi hornatým státem, přes celé její území se totiž rozprostírají Dinárské hory. Nejvyšší horou je Zla Kolata (2 534 m). Z východu do státu zasahuje i pohoří Prokletije. Na jihu leží velké Skadarské jezero. V jeho okolí se nacházejí jediné nížiny v celé Černé hoře. Na území státu jsou čtyři národní parky. Černá hora se považuje za jeden z nejekologičtějších států světa.

Podnebí je ve vnitrozemí kontinentální, u pobřeží středomořské.

Podle odhadu z roku 2007 žije v Černé hoře okolo 685 tisíc obyvatel. Černohorci tvoří pouze něco málo přes 40 % populace, stát je tedy velmi mnohonárodnostní. Mladí lidé často odcházejí za prací na západ, naopak sem putují lidé ze států, jako jsou Albánie, Srbsko či Makedonie. Věřící lidé zde nejčastěji vyznávají náboženství pravoslavné, dále se zde objevují i římští katolíci nebo muslimové.

Ekonomika Černé hory je velmi slabá, patří dokonce k pěti nejslabším v Evropě. HDP se ale od získání nezávislosti prudce zvedá, očekává se tedy zlepšení ekonomické pozice. Stát také bojuje s korupcí, která je zde velmi vysoká. Postupně se daří snižovat nezaměstnanost, která je také velkým problémem Černé hory. K dalším problémům státu patří nedostatek energetických zdrojů. V budoucnu se zde tedy plánuje rozšíření vodních elektráren, o což se snaží především norští investoři.

V zemědělství se využívá pouze 15 % území Černé hory. Nejvíce se zde pěstuje obilí, brambory, tabák, ale i citrusy, vinná réva a olivy. Z živočišné výroby je zde nejrozšířenější chov ovcí. V zálivu Boka Kotorská, která je nejdeštivější oblastí v Evropě, je oblíben rybolov. Těží se zde bauxit, hnědé uhlí, lignit, olovo, zinek a další. K hlavním průmyslovým odvětvím patří strojírenství, hutnictví (výroba hliníku), potravinářství nebo dřevozpracující průmysl.

Velká část zisku plyne z cestovního ruchu. Od otevření hranic v roce 2002 se zde totiž cestovní ruch začal pozvolna rozvíjet a nyní je velmi oblíbenou destinací pro turisty, kteří jsou například přesycení Chorvatskem. Mezi ně patří hojně i Češi a Slováci.

Hlavním a zároveň největším městem Černé hory je Podgorica. Leží na řece Morača poblíž pobřeží a Skadarského jezera. Má přes 136 tisíc obyvatel. Turisty je Podgorica velmi oblíbená. Toto průmyslové město má totiž překrásné parky, ale i mnoho širokých tříd, které jsou plné restaurací a barů, a náměstí. Dále město nabízí muzea a to jak historické, tak i například přírodovědné.